Jerevan - Jedenadvacetiletý Armén Artyom Harotenian zapálil svíčku a spolu s dalšími dvaceti tisíci (převážně mladými) lidmi se za zpěvu národních písní vydal na pochod. Vyšli vzdát čest svým předkům, kteří zahynuli během první genocidy nového věku. Nechtějí zapomenout na událost starou 92 let, která dodnes jitří vášně nejen mezi Arménií a Tureckem, ale hlavně mezi Tureckem a Západem.Cílem jejich pochodu je vrcholek nad Jerevanem. Tady sídlí památník genocidy. Tady hoří věčný oheň. A odtud také mají poutníci výhled na Ararat: posvátnou horu Arménů, která však leží za momentálně neprostupnými hranicemi Turecka. Každý rok je to podobné: desítky tisíc lidí - v úhrnu až milion - přichází na toto místo položit květinu.
"Proč jsem dnes tady? Jsem Armén, tak proto. Je to má povinnost, připomenout si tuto tragickou událost. Genocida je v naších myslích i srdcích. Neměli bychom jí však žít," říká letos Artyom. Jeho i další poutníky bičuje ledové povětří. Hustě sněží a dav jen pomalu postupuje k pietnímu místu. V prochladlých prstech třímají květy a ty pak příkládají do ohně, který symbolizuje věčnou vzpomínku na statisíce, které nepřežily vyvražďování Arménů Turky a Kurdy za 1.světové války.Prostorou se ozývají smutné popěvky. Scénu rámují drastické fotografie: Tato zachycuje skupinu vyhladovělých Arménů, tamta hlavy nabodané na kůly, ta o kus dál zmrzačené děti. Během odsunu Arménů do nehostinných oblastí Sýrie je nasnímal - jako jeden z mála svědků události - rakouský Žid Armin Teofil Wagner. V Arménech je vzpomínka na tyto nešťastné roky stále živá. Každý má ve své rodině někoho, kdo musel před Turky uprchnout. Nebo kdo přežil či zahynul v dlouhých pochodech smrti do syrské pouště.
Turecko tyto důkazy nechce vidět. A jako nástupce Osmanské říše výraz genocida kategoricky odmítá. Co víc: Možný budoucí člen Evropské unie a významný spojenec Izraele a USA varuje, že pokud se bude neustále otevírat téměř sto let staré téma genocidy Arménů, jeho spojenectví se Západem získá vážné trhliny. Přesto sílí - s blížícím se stým výročím této události - tlak na vlády světa, aby tento akt Turků jako genocidu uznaly.Uznání genocidy, při které zahynulo podle růzých údajů 800 tisíc až půl druhého milionu Arménů a která započala 24.dubna 1915 vyvražděním arménské elity Turky, se - díky silné komunitě Arménů žijící v zahraničí - dostává na pořad jednání většiny parlamentů světa. "Chtějí, aby se připomínala pouze ta jejich tragédie. Chtějí, aby se jenom o nich hovořilo jako o těch, kteří minulé století trpěli," tvrdí historik Sergej Harjapetjan.
Turecko, které má druhou nejsilnější armádu v NATO a je významným spojencem USA, dalo Američanům jasně najevo, že pokud oficiálně uznají genocidu, země přestane pomáhat USA v Iráku. I přesto, že tlak arménské diaspory je v USA silný, pokud by to mělo znamenat oslabení pozic v Iráku, vláda George Bushe neustoupí, shodují se odborníci. Americkým Arménům se však povedl už jeden významný krok, kdy stát Kalifornie, kde je jejich zastoupení nejpočetnější, v čele s guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem genocidu uznal. Jako reakci pak turecká televize odvysílala záběry, na kterých Turci v ulicích pálí knihy a plakáty rakouského svalovce.
Osmanská říše v roce 1915 rozhodla o přesídlení Arménů do syrské pouště. V průběhu deportací zemřely brutálním způsobem až 2 miliony lidí, tvrdí Arméni. Podle Turků to bylo desetkrát méně. Podle turkologa Gabriela Pirického zahynulo asi 800 tisíc lidí. Kromě Turecka dávají historikové za vinu vraždění Kurdům - a také Německu, které tehdy bylo spojencem Turků a genocidě se nesnažilo zabránit, i když o ní vědělo.I přes některé pokusy o sblížení jsou vztahy Arménie a Turecka stále na bodu mrazu. Arménský prezident Robert Kočarjan sice v únoru nabídl Turecku navázání oficiálních diplomatických vztahů, odpovědi se ale nedočkal. Turecko zase investovalo miliony dolarů na rekonstrukci arménského kostela na jezeře Van ve východním Turecku. Vytvořilo z něj však muzeum a neumožnilo v něm Arménům modlit se. Před nedávnem se také konala konference tureckých a arménských podnikatelů na které vyzvali k otevření hranic. To by podle nich výrazně usnadnilo pohyb zboží a posílilo turistický ruch v oblasti. "Arménská genocida národ spojuje. Silná, demokratická a prosperující Arménie bude odpovědí těm, kteří popírají genocidu Arménům," vzkázal dnes prezident Kočarjan.
24. dubna 2007 Jerevan, Arménie
- foto1: věčný oheň zasypaný čerstvými květy - by rst
- foto2: konec dubna a sníh v Jerevanu - by rst
- foto3: průvod na výročí genocidy - by rst
- foto4: mladá demonstrantka - by rst
Žádné komentáře:
Okomentovat