Reportáž z místa, které už brzy zmizí

Na východě Turecka v severním Kurdistánu se nachází starobylé městečko Hassankyef. Chtěl jsem se na vlastní oči přesvědčit, jestli je volání archeologů z celého světa, kteří vybízejí k urychlené záchraně města oprávněné. Reportáž vyšla v Aktuálně.cz a v časopise Svět

Hassankeyf - Tisíce let staré jeskynní městečko Hassankeyf na východě Turecka je historickým skvostem. V dobách dávné Mezopotámie bylo významným obchodním centrem, ubránilo se byzantské, muslimské a dlouhou dobu také osmanské invazi. Jenže teď díky megalomanskému projektu přehradního systému do pěti let skončí utopeno ve vodách řeky Tigris. Skončí tedy svou existenci ve vodách, které pro něj po staletí znamenaly zdroj života.

Už 50 let existuje plán stavby 22 obrovských přehrad a vodních elektráren na Eufratu a Tigridu. Nádrž Ilisu, která by z nich měla být největší co do objemu vody, je ta, jež pohřbí také Hassankeyf. Vláda argumentuje, že přehrada zlepší život obyvatel chudého kurdského regionu, protože přinese nová pracovní místa a zajistí všem obyvatelům vodu a elektrickou energii. Jenže odpůrci tvrdí, že vodní dílo zničí bohaté přírodní a kulturní dědictví a zasáhne do života 50 000 obyvatel, kteří se budou muset přestěhovat.

Už před 35 lety byli lidé vyzváni, aby opustili svá obydlí v jeskyních. Ta vybudovali jejich dávní předci před více než 9000 lety. Přestěhovali se do nového města, které leží nedaleko odsud.

Zatímco ve městě žije přes 3 000 obyvatel, v jeskyni teď, v roce 2007, žijí už pouze dvě rodiny. Do svého domu ve skále se musí dostávat po schodech vytesaných v kameni. Ze zápraží je nádherný výhled na město s obrovským minaretem i na majestátnou řeku. Příbytek má zavedenou elektřinu, ale není tu kanalizace ani vodovod. Vodu lidé dováží na oslu nebo nosí ručně. Nedaleko na skalním výběžku se tyčí pevnost z 13. století, o kousek dál jsou zbytky ještě staršího bazaru a také mešity.

Hassankeyf není první, pod vodou už skončilo jiné město, ojedinělý komplex antických památek Zeugma-Belkis. Voda například zatopila vilu pocházející z dob kolem počátku našeho letopočtu. Historikové před zatopením zachránili mnoho fresek, mozaik, sloupů a dalších pokladů. Mnoho dosud stále neobjevených památek však bylo ztraceno pod vodní hladinou. Podobný osud může postihnout také Hassankeyf. Zatímco fresky lze přemístit, více než 6000 jeskynních komor vytesaných ve skále přesunout nelze. Podle aktivistů za záchranu Hassankeyfu bude také zatopeno 300 archeologických nalezišť.

Někteří vědci, jako britská archeoložka Maggie Ronaynová, přehrady označují jako "zbraně hromadného kulturního ničení" a upozorňují, že pouze 20 procent oblasti bylo prozkoumáno. Podobný osud jako Hassankeyf čeká také kurdskou vesnici Kateppe. V ní byly nalezeny pozůstatky pevnosti z římského období, křesťanský kostel a také důkazy prehistorického osídlení.

Vláda plánuje postavit zcela nové město, do kterého přestěhuje obyvatele Hassankeyfu a mnoho památek, které budou ze zátopové oblasti převezeny, vystaví v novém muzeu. Jenže o realizaci tohoto projektu pochybuje mnoho neziskových organizací a dokonce i samotní zahraniční investoři. Projekt má totiž finanční problémy.

Na stavbě by měly spolupracovat společnosti z Velké Británie, Rakouska, Švýcarska a Německa. Některé z nich však právě kvůli kulturnímu a ekologickému dopadu stavby možná ve spolupráci nebudou pokračovat. Slavnostního zahájení stavby se loni v srpnu zúčastnil také premiér Recep Tayyip Erdogan.

Pokud vše půjde podle plánu ministerstva energetiky, stavba by měla být dokončena nejpozději v roce 2013. Zatímco Turecko se za pět let začne radovat, že zajistilo svým obyvatelům více elektrické energie, svět přijde o významné kulturní dědictví, o další článek řetězu vývoje lidského rodu, aniž by byl pořádně prozkoumán a zdokumentován.

28. května 2007, Hassankeyf, Turecko¨

• foto1: město, které už brzy nebude - by rst
• foto2: skalní domky v Hassankeyfu - by rst
• foto3: Zejnal Bej hrobka z 15. století - by rst
• foto4: mešita Ulu a lidé protestující proti zatopení města - by rst