
Podle Turecka jde o gesto usmíření mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy vážně narušily události z roku 1915, kdy Osmanská říše nechala zabít nejméně jeden milion Arménů. Akt, který jako genocidu uznalo mnoho západních zemí, však Turecko popírá a tvrdí, že během let 1915-1923 zemřelo pouze několik desítek tisíc lidí. Nepřiznaná genocida je také jedním z problémů Turecka při jeho snaze vstoupit do Evropské unie. Ostrov leží asi 18 kilometrů od pevniny a jeho součástí jsou také ruiny staré pevnosti, ve které sídlil král. Při procházce ostrovem můžete na zemi nalézt obrovské, do kamene vytesané kříže (chačkchary), ale také tabulky napsané unikátním arménským písmem.

Hned u přístavu, vedle bufetu s čajem a automatu na Coca-Colu, stojí výběrčí vstupného do tohoto "muzea". Turecko totiž odmítlo žádost arménských představených, aby byl tento největší svatostánek Arménů v Turecku vysvěcen. Surp Kchač, jak zní arménský název kostela, tak bude sloužit pouze jako muzeum. Turci zvažují, zda umožní Arménům alespoň jednou ročně v něm konat mše, ale Arméni jsou skeptičtí.
Ostrov je pro Armény významný tím, že na něm od roku 1116 do roku 1895 sídlil Katolikos neboli nejvyšší arménský duchovní. Arménie byla ze všech dodnes existujících zemí první, která přijala křesťanství jako státní náboženství. Nejvýznamnější představitelé arménské církve, jako jsou Aram I. nebo Karekin II., upozorňují, že oprava kostela nebude dokončena do té doby, dokud na špici vysoké kopule nebude vrácen kříž, který byl odstraněn na začátku genocidy v roce 1915.

2. června 2007, Van, Turecko
- foto1: kostel sv. Kříže - by rst
- foto2: staroarménská pamětní deska - by rst
- foto3: turecký "památník" genocidy spáchané Armény - by rst
Žádné komentáře:
Okomentovat