sobota 2. června 2007

Reportáž z ostrůvku Van v Kurdistánu

Tuhle reportáž do Aktuálně.cz jsem napsal v květnu 2007, kdy jsem ptoval Arménií a Tureckem. Je o takovém milém kostelíku:


Van - Starou zrezavělou kocábkou se spolu s dalšími dvaceti lidmi na odkryté palubě šineme po hladině neklidného jezera Van na jihovýchodě Turecka. Ač je slunečný den, celí promočení za půl hodiny dorážíme k našemu cíli - ostrovu Akdamar. Malý ostrůvek byl kdysi dočasným sídlem krále a později centrem křesťanské Arménie, teď však patří - spolu s celou bývalou Západní Arménií Turecku. Na ostrově stojí 1100 let starý kostel sv. Kříže, na jehož opravu Turecko věnovalo více než 1,5 milionu dolarů. Slavnostně otevřen byl za účasti zástupců obou stran toto jaro, po 18 měsících oprav.
Podle Turecka jde o gesto usmíření mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy vážně narušily události z roku 1915, kdy Osmanská říše nechala zabít nejméně jeden milion Arménů. Akt, který jako genocidu uznalo mnoho západních zemí, však Turecko popírá a tvrdí, že během let 1915-1923 zemřelo pouze několik desítek tisíc lidí. Nepřiznaná genocida je také jedním z problémů Turecka při jeho snaze vstoupit do Evropské unie. Ostrov leží asi 18 kilometrů od pevniny a jeho součástí jsou také ruiny staré pevnosti, ve které sídlil král. Při procházce ostrovem můžete na zemi nalézt obrovské, do kamene vytesané kříže (chačkchary), ale také tabulky napsané unikátním arménským písmem.
Jezero Van leží v nadmořské výšce 1719 m.n.m. Jeho rozloha je 3,755 km² a na nejhlubším místě dosahuje až 451 metrů. Vzniklo díky vulkánu Nemrut, který zahradil údolí. Voda v něm je silně alkalická a obsahuje spousty minerálů. Podobně jako ve skotském jezeře Loch Ness zde prý svědkové spatřili příšeru.
Hned u přístavu, vedle bufetu s čajem a automatu na Coca-Colu, stojí výběrčí vstupného do tohoto "muzea". Turecko totiž odmítlo žádost arménských představených, aby byl tento největší svatostánek Arménů v Turecku vysvěcen. Surp Kchač, jak zní arménský název kostela, tak bude sloužit pouze jako muzeum. Turci zvažují, zda umožní Arménům alespoň jednou ročně v něm konat mše, ale Arméni jsou skeptičtí.
Ostrov je pro Armény významný tím, že na něm od roku 1116 do roku 1895 sídlil Katolikos neboli nejvyšší arménský duchovní. Arménie byla ze všech dodnes existujících zemí první, která přijala křesťanství jako státní náboženství. Nejvýznamnější představitelé arménské církve, jako jsou Aram I. nebo Karekin II., upozorňují, že oprava kostela nebude dokončena do té doby, dokud na špici vysoké kopule nebude vrácen kříž, který byl odstraněn na začátku genocidy v roce 1915.
Na opravě kostela spolupracovali také arménští archeologové, architekti a historici. Podle turecké agentury Anatolia vědci z obou zemí našli společnou řeč i ohledně rekonstrukce dalších památek. I přes existující shodu architektů, vědců, obchodníků nebo třeba sportovců zůstává společná hranice obou zemí neprodyšně uzavřena. Hlídají ji po zuby ozbrojení vojáci, a tak nejrychlejší způsob, jak se z Arménie k jezeru Van dostat, je letecky přes tisíce kilometrů vzdálený Istanbul.
2. června 2007, Van, Turecko
  • foto1: kostel sv. Kříže - by rst
  • foto2: staroarménská pamětní deska - by rst
  • foto3: turecký "památník" genocidy spáchané Armény - by rst

Žádné komentáře: