Jak jsme odolali neodolatelnému vábení thajských slunečnic

Saawaadii,

zdravim vsechny ze severozapadniho cipu Thajska, udelali jsme kratkou odbocku z nasi cesty do Laosu, ale neodolli jsme vabeni jednoho udolicka s nazvem Mae Hong Son, ktere je cele zlute, protoze prave ted tam kvetou obrovske lany nejakych zlutych kvitek, ale sluecnice ani repka to pry neni. Bohuzel jsme tam nedojeli pac oldschool autobus jel tak pomalu do kopce ze jsme nestihli pripoj, takze tedka trcime v takovem resortu pro neohipiky s nazvem Pai. Maji tady vsechno, thajske krasky, opium, klidek, akorat to more jim chybi, no ale zas muzou chytnout Malarii.

Mame zasebou prvni dny cesty. Projeli jsme velkomesto Bangkok, ktere je desne spinave, ale ma sve neuveritelne kouzlo. Jsou tady ulicky plne stanku s ruznyma blbinama, nejvice mne zaujala cinska ctvrt, kde se prodava cinske zbozi, ale ne takove, jake muzee koupit u nas - cinska medicina, speciality a veci, ktere by neprosly ceskou higienickou kontrolou. Doprava a smog v Bangkoku je priserny, naposledy me takhle palely plice, kdyz jsme delali reportaz ze srazu trabantu v nemeckem Cwikau, kde jsem behal s diktafonem za vyfukama, abych pro ctenare zachytil uzasny zvuk dvoutaktuu, ktere nas fotak Ondra zbesile fotil.

Ayutaya je zase starobyle mesto, plne Watu (buddhistickych chramu), stup (pagod) a palacu. Tam jsem videl prvniho slona mimochodem. Bylo tam desne horko a pichl mne tam prvni komar. Inkubacni doba je tyden, takze ocekavam pripadnou malarii velmi brzy, ale snad neprijde hihi. Uz jsme zacli brat Malaron, brutalne drahy americky lek, ktery si mistni nemuzou dovolit a na ktery jeste mistni malaricke komarky (ty bakane jsou jenom zeny - ostatne, to je prece jasne hihi) nejsou resistentni. Ale nijak kriticky bych to nevidel, je obdobi sucha, horko a komaru je mene nez Thajcu, kteri jsou na kazdem rohu, maji svuj stanek a prodavaji a prodavaji a prodavaji...

Nocnim vlakem jsme se presnuli do Chiang Mai na severu Thajska. Nikdy v Thjsku nejezdete klimatizovanym vlakem, protoze je drahy a je v nem brutalni kosa. Bohuzel ty neklimatizovane jsou vyprodane i tydny dopredu a rezervace pres internet nefunguje, i kdyz by mela. V Chang Mai jsem poprve jako ridic okusil thajskou silnicni dzungli na vypujcenem skutru a co se nestalo - vbehl nam pod kola thajec, v rukou dzus, brzdy, thajec pod kolem, stres, thajec vstal, polity dzusem, uklonil se, podekoval, usmal se a odbehl...asi po minute jsem se vzpamatoval a mohl pokracovat v jizde...

Taky je tady obrovsky nedelni bazar s rucnimi vyrobky. Nahodou jsme zde byli v nedeli, takze to byla povinna zastavka. Trh probiha tak> Po dvou stranach ulice stanky kolem kterych v rade pochoduji a mackaji se tisice thajcu.uprostred mezi temito dvema radami sedi slepi a postizeni a zpivaji a hraji. Maji kazetak, do ktereho maji zapojeny mikrofon a neco kvileji. Ti co hraji, maji vetsinou kybl do ktereho busi a neco vykrikuji. Ti mene schopnejsi jen sedi a cinkaji zvoneckem (a ani to se jim nekdy nedari) no a vydelek? zhruba 150 kc za hodinu. Rucni vyrobky zde rprezentuji clenove horskych kmenu. Ackoliv mam pochybnosti o dodrzovani tradic v dobe, kdy jejich vesnici navstivi cca. jeden autobus turistu denne, jedine co je autenticke jsou rucni vyrobky, a ty opravdu stoji zato.

Stejne jako vsude tak i tady se vas snazi osidit, protoze jste turista. Narozdil od muslimu, kteri placi, skuhraji a narikaji jak jsou chudi a jak je ta cena kterou vam dal nejnizsi - i kdyz je trikrat vetsi nez normalne, na vstupech do thajskych pamatech naleznete tyto typy napisu timto typem anglictiny: YOU FOREIGNER THIS WAY PAY TICKET zatimco thajci chodi zadarmo. Nebo na thajskych listcich je 10 a na anglickych 30, coz je naprosto normalni. Na druhou stranu nutno uznat ze se snazi, zadna nezamestnanost neexistuje, kdo nema prachy tak jde koupit za 5 vodu a prodavaji na rohu za 7. Prodava tady snad uplne kazdy a vsechno.

Jeste jsem se zapomel zminit ze jsme potkali kolonu Pchúmiphona Adundeta, neboli krale Ramy, panovnika, ktereho tady vsichni strasne zboznujou, maji vsude jeho fotky, je to trochu jak Turkmenbasi, ale v tom dobrem sova smyslu. Jeho kolona citala vice nez sto aut, pricemz on se zenou jeli v rolsroycu a mavali na nas, no teda na thajce, tk jsem ho pritom cvaknul. Kral mel 5. prosince narozeniny a vsude ve meste byly pompezni oslavy, zucastnili jsme se napriklad velkeho pruvodu, mesto bylo vyzdobene, vecer byl ohnostroj no nadhera.

Ja uz musim koncit, protoze jako vsechno, ani internet neni zadarmo, jen musim podotknout, ze Thajsko je po dlouhe dobe zeme, ktera je vyrazne levnejsi nez cesko, Tak zhruba zas tyden cau