středa 10. ledna 2007

Reportáž: V rumunském Babylonu žijí Češi i Slováci

Naše cesta do Rumunska sovisela se vstupem země do Evropské unie. Silvestra jsme strávili na přeplněném náměstí i v klubovně několika desítek Čechů, kteří ve městě žijí a i když už svůj mateřský jazyk prohodily za rumunský, stále se hrdě hlásí ke slovanským kořenům. O souboru Slavíček a lidech kolem něj jsem napsal krátkou reportáž, kterou doplnil fotkama náš fotograf Ondřej.

Temešvár - Jedno město, téměř 30 národností a 17 náboženství. Také početná česká a slovenská menšina. To je rumunský Temešvár. Vycházím z římskokatolického kostela na náměstí piata Unirii spolu s paní Jiřinou Šubrtovou. Po té co mi ukázala kostel, mně tato rumunská Češka seznámila i s dalšími temešvárskými Čechy a Slováky.

Když hrdý generál Evžen Savojský osvobodil Temešvár od Turků a připojil jej k rakousko -uherskému impériu, začali na východ přijíždět katolíci z celé říše. Také rumunští Češi jsou potomci osadníků, kteří na břeh Dunaje dorazili v roce 1825 kácet rozlehlé banátské dubové lesy.
Ač na historický vývoj města neměli větší vliv, snad kromě známého starosty Josefa Klapky, Češi a Slováci neopustili ani po staletí své tradice. Dokonce ani jazyk.

Scházejí se dodnes na náměstí piata Traian, ve starém schátralém domě, kde mají svou klubovnu. Za oknem cedule "Demokraticky svas Slovaku a Cechu v Rumunsku", uvnitř na zdi obrovská slovenská vlajka."Českou nemáme, ale když tady byl Petr Dokládal, nový velvyslanec v Rumunsku, slíbil, že velvyslanectví dodá novou," říká paní Šubrtová.Na velké nástěnné mapě Česka paní Šubrtová ukazuje, kde už všude byla, a kam by se ráda podívala.

Ptá se také, odkud pocházím. Když říkám, že z Ostravy, marně hledá město na mapě. Nezná ho, a ani nenajde. Mapa je totiž na jedné straně utržená. Nejvýchodnější města jsou zde Olomouc a Opava. V klubovně, které vévodí malý sál trénuje folklórní soubor Slávíček. Zhruba tři desítky tanečníků, potomků rumunských Čechů a Slováků, zde nacvičuje tradiční lidové tance. Jejich vystoupení bývají úspěšná. V drsné konkurenci další dvacítky národností se v městské soutěži loni umístili na místě nejvyšším.

I když mne paní Šubrtová přesvědčuje, že se členové souboru mezi sebou zásadně dorozumívají česky a slovensky, na vlastní oči se přesvědčuji, že mnohým jazyk předků dělá značné problémy. Někteří raději volí k hovoru angličtinu. Jak večer postupuje, při popíjení banátské pálenky smíchané s rumunskou verzi energetického nápoje Red Bull, jim však Čeština a Slovenština jdou mnohem lépe."Vy už u Vás opravdu na svátky nedodržujete žádné tradice?" ptá se mně Anna Marie, mladá rumunská Slovenka, členka Slávíčku.I když se obléká moderně a má ráda house music, vadí ji, že i v Rumunsku už tradiční svátky vytlačuje západní Halloween nebo Sv. Valentýn.

Historie Temešváru je velmi zajímavá. Za sedm století stihlo být hlavním městem Maďarska, západní tureckou baštou v Evropě, rakousko-uherskou perlou východu, židovskou skrýší za 2. světové války, ohniskem odporu proti Ceauceskově moci a také prvním rumunským městem, které vstoupilo do EU, a to vlastně dříve, než celé Rumunsko.

Vánoční výzdoba na náměstí Uniri září. Nově opravené budovy osvětluje elektrické osvětlení. Tak jako kdysi, když se Temešvár stal prvním evropským městem s elektrickým osvětlením.
Náměstí je však prázdné. Není zde ani živáčka. Okolní uličky starého města už tolik krásy a čistoty nepobraly, přesto mají své kouzlo.Občas se na zdi objeví barvou namalované prsty vztyčené ve tvaru "Victory" s nápisem "respect 89" .

V prosinci 1989 právě zde začalo otevřené povstání proti komunistickému režimu v Rumunsku. Čaučeskův režim jej chtěl utnout hned v základech a před pravoslavnou katedrálou nechal postřílet asi stovku lidí. Mezi obětmi bylo také mnoho dětí."Na začátku roku 1990 jsem byl zatčen a už tehdy jsem dobře věděl, že komunisti nejsou pro Rumunsko to pravé, stejně jako pro Evropu a vůbec pro lidstvo," říká charismatický kapitalista Gheorghe Ciuhandy, který je už deset let v čele města. Přivedl ho do Evropské unie a co je důležitější, hlavně přivedl unii do města.

Z jeho vyprávění by si člověk mohl myslel, že se západní investoři mohou přetrhnout, aby ve městě mohli investovat. Faktem je, že je zde nejlepší technická univerzita v Rumunsku, takže kvalifikovaná pracovní síla. A také průměrný plat 7600 korun měsíčně. Město se proslavilo také za války v bývalé Jugoslávii. Když Američané v roce 1999 útočili na Miloševičův režim, bombardovali také město Pančevo. Jenže v tom tehdy vládla opozice, vypráví starosta. Právě skrze Temešvár pak do města proudila pomoc. A to i ze Spojených států.

A právě ve Spojených státech i v Izraeli skončila většina z 12 tisíc židovských obyvatel Temešváru. Ti se ve městě ukrývali za 2.světové války.Žádný z nich nebyl za války z města deportován. Odjeli až po ní, nechtěli po fašismu, čelit navíc ještě komunismu.Temešvár je teď na rozdíl od zbytku Rumunska relativně moderním městem, které dokáže sbírat plody ze stromu Evropská Unie. Česká a slovenská menšina ve městě má stále významné postavení, a i když není tak početná jako třeba německá, dodržuje zvyky, tradice i jazyk. Však se o tom jeďte přesvědčit sami.

5.ledna 2007, Temešvár, Rumunsko

Článek byl publikován na Aktuálně.cz, kde vyšel také speciál ke vstupu Rumunska do EU. Ten tvořili špičkoví novináři a odborníci. Speciál naleznete ZDE

  • foto1 - ulice Temešváru
  • foto2 - nedaleko sídla českého svazu v Temešváru
  • foto3 - silvestr v Temešváru
  • fotos by Ondřej Besperát

Žádné komentáře: