Český rozum zvítězil nad naivitou Západu. Češi v Africe dohlíží na adopci

V Zambii žije 439 dětí, kterým platí vzdělání čeští sponzoři. Na transparenci tzv. adopce na dálku dohlíží čeští koordinátoři.

Adopce afrických dětí „na dálku” může být dobrý způsob, jak zajistit konkrétnímu jedinci vzdělání a jeho rodině jistotu minimálního stálého příjmu. Navíc je to trendy. Přesto tato metoda vyvolává mnohé kontroverze. V jihoafrické Zambii alespoň jednou zvítězil český rozum nad naivitou západní Evropy.

Dvanáctiletý Sydeney Kayula, zabraný do studia a oblečený v modré školní uniformě je jedním z 439 dětí v Zambii, kterým studia platí čeští sponzoři. Posílají pět až osm tisíc korun ročně. Často jsou to jednotlivci, skupinky přátel nebo celé firmy či třídy. Zde uprostřed buše, stovky kilometrů od civilizace česká organizace nepřímo ovlivňuje až 2000 lidí. Děti mohou navštěvovat misijní nemocnici vedenou švýcarským doktorem, chodí do západními charitami vybudované školy a volný čas tráví s polskými katolickými sestrami či dobrovolníky z Norska.

„Dítěti je hrazeno vše spojené se studiem – uniformy, pomůcky, poplatky a zdravotní péče. Děti mohou využívat také naší knihovnu,” vyjmenovává výhody Aleš Vacek, místní koordinátor projektu Adopce na dálku organizace Charitas, který věnoval Zambii a dětem už čtyři roky svého života. V ceně je zahrnut také nezbytný vánoční dárek, který dostávají všechny děti stejný – přikrývku nebo moskytiéru. Ta je v Zambii, jedné z nejhorších malarických oblastí na světě, obzvláště nezbytná.

Kvůli obrovskému korupčnímu skandálu na ministerstvu zdravotnictví západní vlády před pár měsíci přestaly léky v Zambii dotovat, a tak je v současné době antimalarik nedostatek. To se projevilo hlavně v odlehlých vesnických oblastech, tedy tam, odkud pochází nejvíce sponzorovaných „českých” dětí.

Přísná pravidla

Česká adopce má oproti podobným projektům sponzorovaným Spojenými státy, Švýcarskem, nebo Polskem, přísná pravidla. Do programu je zařazováno vždy jedno dítě z rodiny, přičemž přednost mají sirotci nebo ti z neúplných rodin. „Tím se snažíme zamezit, aby se rodina nestala na příspěvcích od sponzorů závislá,” říká Vacek.

Ruth Nyango, matka jednoho ze sponzorovaných dětí vysvětluje, jakou změnu jí program přinesl. „Když je dítě vzdělané, může získat práci s pojištěním a výhodami. Jinak by musel pracovat načerno,” říká. „Mám pět dětí a platit všem vzdělání si nemůžu dovolit. Takto dostudují alespoň některé,” dodává žena, která ve volném čase působí jako dobrovolníce českého projektu.

Narozdíl od západních charit je zakázáno, aby sponzoři posílali dětem hodnotné dary ve stylu hraček nebo drahého oblečení. „Ti lidé si neuvědomují, v jakých podmínkách děti žijí. Bydlí v chýších, bez elektřiny a pitné vody,” vysvětluje Vacek. Mnohokrát se už stalo, že sponzoři poslali třeba auto na dálkové ovládání, panenky Barbie nebo horské kolo. „Za dva měsíce jej zničili, vozili na něm mouku nebo co,” říká Vacek. Takovéto kolo ve vesnici nebyl nikdo schopen opravit. Českou specialitou jsou potom podle Vacka dolary ukryté v tabulce Studentské pečeti.

Čokoláda a hračky jsou zbytečné

Aby děti ke studiu inspirovali, snaží se je povzbudit jinými způsoby. Nejlepší v ročníku získá cenu, například batoh. „Když děti vidí, jak jejich spolužáci ve škole sponzorovaní Američany dostávají balíky plné hraček a sladkostí, není to pro ně zrovna motivující,” myslí si ale Martin Moyo, koordinátor českého projektu Adopce na dálku v Mpanshyi na východě Zambie.

Ne vždy také příběhy dětí končí šťastně, jak by si jejich čeští sponzoři přáli. „Jeden náš student začal pít, našli u něj drogy, potom dokonce přepadl bílého člověka, tak jsme jej museli vyloučit z programu,” dává příklad Vacek. „Sponzorovala jej studentka z Děčína, odkud pocházím. Až se tam vrátím, budu muset chodit kanály,” říká s nadsázkou, ale dodává, že za celou dobu existence projektu měli pouze tento negativní příklad.

O něco častější jsou případy dívek, které otěhotní, mnohdy proto, že byly přinuceny k sexu někým ze svých rodinných příslušníků. Takové dívky zůstávají v programu pokud se rozhodnou dále studovat, ale je na českém sponzorovi, zda-li jí bude dále podporovat.

Charitas v Zambii plánuje rozšíření projektu o 60 dalších nejmenších dětí. „Pokud s nimi začínáme pracovat od ranného věku, můžeme ovlivnit jejich přístup a hodnoty. Takové děti mají větší šanci, že se uchytí, řádně dostudují a zapojí do života,” dodává Vacek.