Tohle byla vlastně moje první nezávislá reportáž v mé žurnalistické kariéře, která vyšla na Aktuálně.cz S odstupem času jí hodnotim relativně kladně. Jsem nějaký nekritický na sebe dneska :-)

Když však z přístavu vyrazíte podel pobřeží klikatými uličkami starého města viského a dorazíte až k vile, budete zřejmě, stejně jako většina turistů, kteří sem míří, velmi překvapeni. Ovšem nemile. Vilu nikdo neobývá, chátrá, okolní zahrada se mění v neprostupnou džungli. Okna jsou vybitá, zábradlí rezavé a omítka omšelá.
Místo s nejkrásnějším výhledem na město Vis a jeho zátoku bylo vydáno napospas času, devastující mládeži i bezdomovcům. Ostrov Vis leží ve střední Dalmácii a nejjednodušší a nejlevnější cesta na něj vede ze Splitu. Turisté sem však začali jezdit teprve nedávno. Do začátku 90. let byl totiž přísně střeženou vojenskou základnou. A tak kromě památek starověkého Říma tady bylo jugoslávské námořnictvo, dělostřelectvo i pěchota.
O vilu svádí Česká republika doslova boj. Za první republiky se jí říkalo Masarykův dům, a sloužila jako hotel pro mnoho českých turistů. Vilu totiž koupili Češi a přestavěli ji na hotel. "Na vilu byl z české strany podán restituční nárok. Ten řeší dohoda z roku 1956 a poté z roku 1996," říká deníku Aktuálně.cz konzulka ve Splitu Veronika Honcová. "Aby mohla být vrácena, je nutno s Chorvaty podepsat bilaterální dohodu. Politická vůle na chorvatské straně však chybí," dodává konzulka.

"To, že se vila jmenuje Česká, může evokovat pocit, že patřila Čechům, ale to není pravda," reaguje na mou otázku viský starosta Ante Acalinovič. "Syndikát českých železničářů ji měl od chorvatského podnikatele Kovačeviče pouze pronajatou. V roce 1947 přešla pod armádu a teď je ve vlastnictví chorvatského státu."
Proč tedy vila od roku 1992, kdy odešla armáda, chátrá? "Chorvatská vláda má v současné době na starosti mnohem důležitější věci než se starat o nějakou vilu," odpovídá suše Ante Acalinovič na mou otázku, proč ji stát ještě nepřevedl na město, které by se o ni mohlo postarat.
Třípatrový dům s téměř dvěma desítkami pokojů, obrovskou halou a několika balkóny s výhledem na moře je skutečně téměř druhým majákem malebné zátoky. Ovšem pouze ve dne. Téměř z každého místa ve městě ji lze spatřit a je na dalmáckém pobřeží spíše raritou, aby takto luxusní stavba nebyla využívána, ba co více, že by chátrala. "Zájemců na koupi vily je spousta," říká Ante Acalinovič. "Nejen Chorvati o ni mají zájem, ale i Italové, Francouzi nebo Angličané. Byli tady i dva zájemci z Čech, ale ty zaujalo spíše to, že se vila jmenuje Česká."

Marně v okolí hledám skryté znaky české přítomnosti. Okna jsou rozbitá, typické místní zelené okenice jsou však téměř neporušené. Vila měla i svůj vlastní přístav, u něj teď kotví obří člun rybchtivého Němce.

Procházející turisté nahlížejí skrze okenice, někteří odvážnější vcházejí i dovnitř a kochají se pohledem z předního balkónu. Vidí moře, maják, město i hory. Česká vila je vyznačena v každé podrobnější chorvatské mapě. Je připomínkou prvorepublikové slávy, ale také pomníkem restitučních snah českých občanů v Chorvatsku.
24. srpna 2006, ostrov Vis, Chorvatsko
- foto1: graffiti uvnitř České vily - by rst
- foto2: pohled na zátoku s vilou - by rst
- foto3: taneční salónek - by rst
- foto4: německý člun kotvící u vily - by rst
Žádné komentáře:
Okomentovat